pondělí 6. října 2014

čtvrtek 2. října 2014

Welcome To Our Crib!

Miluju náš nový byt, fakt že jo. Za to tří týdenní shánění stojí za to!Úplně si pamatuju, jak jsme sem šly na prohlídku a hrozně se nám líbil a vyhovoval nám a říkaly jsme si, že ho prostě musíme mít, protože nic jinýho, takhle blízko centra a za tuhle cenu nikdy neseženeme. Tak jsme hned začaly přemlouvat Jean- Pierra, který nám ho nabízel, že  ho musí dát nám, že že jsme hrozně smutný štěňátka, bydlíme v hostelu a nutně ho potřebujeme prostě. A on nám pořád říkal, že o ten byt má zájem dalších 30 lidí, ale že to zkusí s majitelem domluvit pro nás. Za dvě minuty, co jsme s prohlídky odešly, nám napsal, že je nášNení teda sice úplně nejhezčí nebo největší a moc toho tu nemáme, ale nám úplně nejvíc stačí. Bydlíme tu s Ronaldem s Honkongu a Natassou s Řecka . Ronald nás učí čínsky, Nat nám vaří řecký večeře. Bydlíme ve fakt hrozně hezký čtvrti, máme to 15 minut do centra a z naší půdy se kocháme krásným výhledem na Edinburgh. Máme s Adélkou společnej pokojík, což ze začátku nebylo vůbec v plánu, ale teď jsme s tím úplně v pohodě. Je to teda trošku nepraktický, když chce jedna jít spat dřív nebo vstávat dřív, protože se navzájem hrozně budíme, ale jinak nám tu nic nevadí. Říkaly jsme si, jestli si náhodou nebudeme lést na nervy, když spolu budeme takhle bydlet, ale pak jsme usoudily, že jestli se někdo na světě nepozabíjí, tak jsme to my dvě s Adél a bude to v pohodě:) A zatím je:) 

pátek 26. září 2014

Hello from Edinburgh!

Je to přesně měsíc, co jsme sem s Adél dorazily do Edin a jsme tu šťastný:) Edinburgh je nejvíc krásný město! Ty budovy, ty parky, ti lidi, všechno se nám tu líbí! Jediný, co mi tu vadí, je to, že je to tu samej kopec!Tady jdete tam do kopce, zpátky do kopce! Jako nepochopíte. Ale jinak je to tu fakt krásný:) Zatím tu teda není úplně všechno tak, jak bychom si přály, ale děláme všechno proto, aby tomu tak bylo co nejdříve:) 






Ze začátku to byl hroznej boj, nějak nám nevycházelo všechno tak, jak jsme si to naplánovaly. My jsme totiž měly v hlavičkách naplánováno, že sem prostě přijedeme a během pěti dnů seženeme byt i práci a všechno bude v pohodě prostě. (Nebylo, že jo) Když jsme minulej rok přijely dělat do UK aupairky, tak to byla pohodička. To jsme měly hned zajištěný ubytování, práci, jídlo i odvoz z letiště. Tady na nás ale dopadla krutá realita a musely jsme si tyhle všechny věci zajišťovat sami a bylo to těžší, než jsme si myslely..Skoro první tři týdny jsme strávily v hostelu, kde jsme byly ze začátku fakt šťastný, protože ten hostel byl super, ale ke konci už jsme z toho byly hrozně sick and tired a nezvládaly jsme být na pokoji s dalšíma 15 lidma a mít celej svět v kufru, kterej jsme si nemohly vybalit a ty tři týdny pro nás bylo víc než dost. Pak jsme ale dostaly nabídku na byt, kterou jsme do hodiny musely přijmou a i když jsme hrozně váhaly a nevěděly jsme vůbec, jestli to máme přijmout, tak teď vůbec nelitujume a vsadím se, že kdybychom to bývaly nevzaly, tak jsme na hostelu ještě teď.
Byt
Byty jsme sháněly od prvního dne, co jsme přijely a byly jsme na prohlídce snad dvaceti bytů a žádnej nevyšel, protože jsme buď nesplňovaly požadavky, byl moc drahej, moc daleko,moc hnusnej nebo si prostě vybraly jiný zájemce...Nakonec jsme ale sehnaly byt kousíček od centra. Sdílíme s Adél pokoj dohromady (což jsme se hodně snížily od prvních požadavků mít každá svůj pokoj s double postelí, ale jinak to prostě nešlo) a bydlíme tu s Ronaldem z Hong Kongu a s Natassou z Řecka. Oba jsou v pohodě, akorát jsou trošku mimo, protože, když zrovna nejsou ve škole, tak se učej . Každej den. Celej den. Nepochopim. A Nahoře máme obří půdu, kde je další postel a místa na sezení a na spaní. Je to tam jako dělaný pro návštěvy a pro párty:) A i jsme si s Adél řikaly, že časem budeme The Sims a uděláme si z toho druhej pokojíček, když to půjde a když na to budeme mít penízky. Ale to až někdy v budoucnu:)

Práce
Práci nemám. Práci hledám. Práci potřebu ( I have no money) a doufám, že už brzo najdu prostě. Každej den vyplňuji debilní přihlášky na internetu a roznáším životopisy kde se dá. A fakt doufám, že už nějakou co nejdřív najdu. Adélka už práci našla a dělá za barem v jedný italský restauraci. Ze začátku tam byla malej našťatsníček, ale teď už si to tam úplně nejvíc všechno s přehledem dává:)

Škola
Škola super. Máme tenhle semestr jenom jeden předmět a do školy budeme chodit jen jeden den v týdnu na tři hodinky, takže úplná pohodička. Na náš obor nás chodí asi 10.LOL. Dvě princezny z USA, dva človíčci z Ghany, jedna princezna z Nepálu, dvě z Řecka, jeden človíček z Pákistánu a já a Adél. Všichni jsou moc milý. My se nejvíc skamarádily s Amber ze Seattlu, která mluví úplně tak hrozně srandovně americky, jako mluví v klipu Selfie. Jannete z Texasu je zase ten nejvíc šťastnej a nejvíc akční člověk, kterého jsem kdy v životě viděla. V pátek s nima máme prý párty, tak uvidíme:) V úterý jsem tam byla poprvé na přednášce a jako ne, že bych tam rozuměla všemu, to se zase říct nedá, ale myslela jsem si, že to bude horší. Na přednášku chodíme ještě s jedním oborem a tím pádem máme ve třídě 85% němců. Navíc hrozně chytrých němců, který nestíhám. Ale jinak ok. A všechno zůstane ok do tý doby, než budu muset něco před tou třídou přednášet. To nebude ok. To se zabiju.



Párty
Nepaříme. Jsme zabitý. Šetříme. Smutníme. Ale brzy to napravíme. (jednou jsme omylem pařily na hostelu, ale to vymazávám ze svojí paměti a nepočítá se to). Plus jsme si párkrát musely koupit cider do parku, ale to se taky nepočítá:)




See you soon!x

čtvrtek 12. června 2014

Koncert One Direction!

Trošku mi přišlo, že co jsme tady v Anglii a máme tady docela i život, jsme se s Adél od těch 1D malinko vyléčily. Přesně od roku 2010, co jsem je poprvé viděla v X faktoru až prostě po minulý podzim jsem jimi byla mírně řečeno posedlá. DENNĚ jsem je poslouchala, koukala na jejich fotky na tumrlu a na jejich videa na youtube a fakt jsem je měla pořád v hlavě. (Blááázen!) A musela jsem tím nakazit i Adél, protože mě to samotnou nebavilo a navíc spolu máme heslo: Skočíš ty, skončím taky. Takže je Adél začala milovat taky a byly jsme spolu blázni prostě:) Načež jsem přijela do Anglie a najedou jsem měla jiný starosti a jinou zábavu a všimla jsem si, že venku taky existujou lidi a je fajn se s nima čas od času bavit. A je to asi pár týdnů zpátky, co si s Adél říkáme: ,,hej už jsme asi vyléčený, nejsme? Jakože 1D milujeme pořád nejvíc na světe, ale už si ani nejsme tak posedlý ne?:-D Už nečekujeme každý jejich video na youtube a už posloucháme i jinou hudbu! Heeeeeeej!“ Jenže pak jsme prostě udělaly osudovou chybu a šly jsme minulý týden na jejich koncert, kde jsme viděly, jak jsou krásní, šikovní a talentovaní naživo a všechny ty vzpomínky se začaly vracet:-D Takže těší mě, jsme posedlý znova!









Koncert byl ve Wembley stadionu, což je druhý největší stadion v Evropě a je vážně ale vážně obří! Až moc na koncert, řekla bych! Lístky jsme měly jedny z těch lepších, ale tím, jak byl ten stadion obří, tak jsme stejně skoro nic neviděly:-D 1D jsme viděli na jevišti jen hrozně z dálky, takže pro nás byli nejvíc miniaturní a  musely jsme koukat hlavně na obrazovky. Ale jinak show to byla vynikající a i přesto, že jsem měla angínu a den předtím mi bylo na chcípnutí, tak jsme si to hrozně moc užily a nejvíc jsme na ně zapařily a už se těším na koncert příští rok!:) Fotky jsou nejhorší, protože 1D v klidu nepostojej!















Sunny Brighton!

Je to pár víkendů zpátky, co jsme si s Adelajn konečně udělaly výlet do vysněného Brightonu<3 Je to asi dvě hodinky od místa, kde bydlím a my si tam přály jet celých těch osm měsíců, co tu jsme. Akorát jsme k tomu nutně potřebovaly hezký počasí a prostě alespoň jeden jediný den bez kapky deště, což si tady v Anglii jde objednat těžce. Ale podařilo se nám to a počasí nám hrozně vyšlo! Měly jsme krásně sluníčko a teplo celý den, takže jsem si Brighton užily přesně tak, jak jsme si přály:) Brighton je nejvíc nejkrásnější město. To moře? Ta pláž? Ta promenáda? To molo? Všechno úžasný. Připadaly jsme si jak někde u moře a né v Anglii. Na molu jsme se svezly na nejlepší horský dráze, co jsme zatím byly a hrozně jsme chtěly pařit na automatech, co tam byly, protože já měla velký tušený, že vyhrajeme hrozně moc peněz, ale zkusily jsme to jednou a nic nevyhrály, tak jsme byly taky jednou zodpovědný a radši toho nechaly:) Jinak jsme se pár hodin jen tak povalovaly na pláži a byl to jeden z nejlepších dní, co jsme tu zatím měly. Jak svítilo to sluníčko, bylo tam to moře, lidi si jen tak chillili a popíjeli,  tak jsme z toho byly úplně hrozně šťastný a říkaly jsme si, že prostě pro tyhle dny stojí za to žít:-D A chtěly jsme tam potkat všechny ty slavný youtubery, co tam bydlejí, což se nám nepodařilo. Zato jsme si všimly, že je tam nadprůměrné množství hezkých chlapců. Tudíž jsme zkonstatovaly, že tam budeme muset nějakou dobu žít, nebo se tam alespoň párkrát vrátit!:)






















Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...